Byl jednou jeden … Tak začíná mnoho pohádek se šťastným koncem. Ale v tomto případě tomu tak není. Byl jednou jeden dům, který se stavebně měnil v průběhu věků od gotiky po klasicismus. Přišla ale doba, kdy proměna všech období zanikla jedním nevhodným zásahem. Nedá se ani hledat na samém počátku dobrý úmysl, protože už projekt nebyl vypracován tak, aby tyto období vyzdvihl a představil je široké veřejnosti. Dům se stal mocenským zajatcem.
Kdo si pozorně prostudoval projekt a prošel si každé, i když nepatrné místo v domě, vytušil, že mnohé zanikne. A to nebyl jediný problém. Výběr zhotovitele, neznalého obnovy hodnotných kulturních památek, ukázal již na počátku, kam bude obnova směřovat. K zániku historických hodnot domu a jeho dvorní části.
Schválení projektu "památkovou péčí" a příchod nových zástupců památkové péče, jimž projekt ukazoval své nedostatky, vyzdvihl první problémy – zajištění štítu, statika kleneb, umístění výtahové šachty a zbourání renesančních kleneb, nevhodná půdní nástavba, chybějící rozhodnutí v restaurování stropních maleb, probourání gotické zdi z důvodu špatného zaměření odvodu odpadů, okenní výplně, statické zajištění výtahu bez předchozího projednání a archeologického průzkumu aj. A to je jen zlomek. Investor se zhotovitelem atakovali památkovou péči jak v tisku, tak na místě, aby dosáhli svého. Nikdo z vás by nechtěl být na místě památkářů. Jediný, kdo dal za pravdu památkářům, byla Památková inspekce MK ČR.
Nejhorší mělo ale teprve přijít při restaurování maleb jak na zdech, tak záklopových trámových stropech. Památkáři důrazně varovali před výběrem špatného restaurátora. Opět nebyli vyslyšeni. Restaurování se proměnilo v groteskní skici na zdech a nevhodné amatérské přemalby na stropech v malovaném sále. V mázhauzu zmizely renezanční malby na klenbách. Říkali tomu zakonzervování, i když dělník před tím je oškrabal.
Památkář provádějící kontroly a poukazující na nedostatky investora a zároveň zaměstnavatele byl odvolán, a nejen z předmětného domu, ale i ze své funkce. Nyní si investor "polepšil" novou volbou památkáře. Ale to ukáže čas.
Z krásného zanedbaného domu se stal smutný dům se zaniklou historickou hodnotou. Mocní si prosazovali uznání nového autorství. Kde zůstalo ale autorství našich předků? Na tuhle otázku nikdo z nich neodpoví. Je jim lhostejné. Nyní budou pět chvalozpěvy na svůj um, což podepřeli názvem domu "stříbrný". Je to kvůli nevhodné barvě kování na oknech nebo jenom vyzdvižení něčeho, co není? Rozumného člověka při jen letmém pohledu na dům zarmoutí zaniklá historie a bude kolem domu přecházet s nevolí a s mnoha otázkami.
Jedním z nevyřešených témat pro obyvatele Jihlavy je kvalita a překážky na komunikacích pro pěší. Pokud vynecháme okrajové části města a zaměříme se na centrum, zjistíme, že se nacházejí v mnoha případech v havarijním stavu. Mají četné nedostatky: šířku, sklon, nerovnost a různorodost dláždění aj. Ženám nedoporučujeme jehlové podpatky. Zástupci...
Není dne, kdy by se člověk nezamyslel nad otázkou "kde žije a co mu to místo přináší". A v místě jako je Jihlava, je nutné se nad tím zamyslet o to víc. Proč? Královské město oplývající historickým jádrem a významnými dějinami se společenstvím lidí, kteří mnohé dokázali a Jihlavu proslavili. Ale to je minulost. Jihlava se propadá do...
